Jakmile zrno absorbuje teplo, jeho barva se mění od žluté přes barvu skořice, hědou až tmavě hnědou. V průběhu pražení, se objevují oleje na povrchu zrna, způsobující jeho lesk. Pražení pokračuje do tmavších odstínů dokud nejsou zrna odstavena do působení tepla a prudce schlazena.

Při světlém pražení, zrno ukáže více ze své originální chuti – chuti, které vznikly v zrnu díky půdě  a podnebním podmínkám v oblasti kde kávovník rostl. Kávová zrna ze známých regionů jako Jáva, Kenya, Hawaii, Jamaica Blue Mountain, jsou obyčejně praženy světle proto, aby se více projevily jejich chuťě, kvůli kterým jsou tak vysoce ceněny.  Při tmavém pražení, je originální chuť zrna nahrazena chutí vytvořenou samotným pražícím procesem. Při tmavém pražení "chuť pražení“  se stává dominantní, takže může být velmi těžké odhalit původ zrn ze kterých byla pražena.

Poznámka k chuti: Popis chuti jednotlivých stupňů pražení je velmi subjektivní, je to zhruba stejné jako popsat chuť vína. V obou případech nic nedokáže nahradit vaši osobní chutě. Jednodušeto můžeme shrnout následovně, pokud vidíte olej na povrchu zrn tak jako na obrázku nahoře, budete více cítit chuť pražení než osobitou chuť zrna.

Prodloužení životnosti pražené kávy závisí na vytvoření optimálních podmínek pro zrna. První nejrozšířenější technikou bylo vakuování. Nicméně, protože káva produkuje CO2 po pražení, káva  určená pro vakuování je třeba nechat odplynovat po dobu několika dní, aby se mohla zabalit. Pro okamžité zabalení kávy, se používají plechovky či třívrstvé sáčky vybavené jednocestn ventilkem , umožňujícím odchodu plynů z balení ovšem zabraňujícím prostup vzduchu dovnitř.