Výsledky vyhledávání pro dotaz kavárna:

Výsledky vyhledávání v sekci: O kávě

Jak poznat špatnou kavárnu?

Jak poznat špatnou kavárnu? Tuhle otázku v různých podobách dostávám často. Většinou tedy v obráceném znění, chcete po mě vědět, jak poznat dobrou kavárnu. A to je trochu problém, i přes všechny indicie že to bude dobré to může být velmi špatné. Na druhou stranu, existuje řada náznaků, že kavárna bude špatná a v takovém případě opravdu v podstatě vždy špatná je. Pojďme se na ně podívat.Čistota a vůněKdyž přicházíte do podniku, který neznáte, hned první dojem vám prozradí mnoho informací. Už jen elementární čistota místa je zásadní. Špinavá okna, všude bahno a prach? Běžte raději jinam. Nyní přichází na řadu čich. Jsme v kavárně, proto tu musí vonět káva. Nevoní? Zbystřete. Možná jí přehlušila skvělá vůně nějakého jídla, ale po pravdě, většinou ne.V neposlední řadě koukněte na kávovar. Špinavý kávovar (od kávy či mléka), v horším případě parní tryska upatlaná od mléka značí nepořádného baristu. A takový vám dobré kafe neudělá…NabídkaDalší věc, ke které upřete svou pozornost, je nabídka kávy. Espresso a cappuccino vám udělají všude, podle toho moc nepoznáte. Zaměřte se na méně obvyklé kávy. Vidíte v nabídce flat white nebo espresso macchiato? Pak v kavárně kávě alespoň trochu rozumí. Mají v nabídce turka? Utíkejte ????Kromě kávových nápojů se zaměřte i na značku kávy, se kterou v kavárně pracují. Nemusíte se vyznat ve všech kávových brandech, použijte jednoduché pravidlo – pokud není značka kávy nikde vidět nebo pokud jde o masovky typu Lavazza, Illy nebo Segafredo, nechoďte tam…PřípravaKdyž už se chystá káva pro vás, asi je pozdě odejít, ale třeba stojíte ve frontě a máte šanci pozorovat baristu v akci. I v této fázi existuje totiž pár věcí, které by vás měly odradit. Pojďme postupně:Kávu by měl barista umlít těsně před přípravou nápojePáku musí po vyklepnutí staré kávy vyčistit od zbytkůŠálek by měl být při přípravě espressa naplněný cca z poloviny, pokud je plný po okraj, utíkejte pryčMléčný kávový nápoj (cappuccino, latté macchiatto, flat white) nesmí být servírován vařicí, vždy musí být možné se ihned napít. Pokud ne, je mléko přepálené a ztratilo své chuťové vlastnosti.Snad vám výše uvedené tipy pomohou vyhnout se špatným kávovým zážitkům.

Odkud pocházejí kávová zrna

Je spolehlivě známo, že tradice konzumace kávy jako nápoje se objevila v jižní Etiopii a Jemenu, i když historici se dohadují o tom, kde se to stalo dříve.Pastýř Kaldi a jeho kozyPodle legendy si pastýř Kaldi z provincie Kaffa v jižní Etiopii (podle jedné verze slovo „káva“ pochází z názvu provincie) všiml, že po jídle bobule kávy se jeho kozy staly aktivními a odmítaly spát v noc.Ochutnal bobule a objevil jejich tonizující účinek. O jeho pozorováních se Caldi hlásil opatovi místního kláštera, ale opat odsoudil pastýře a hodil bobule do ohně. Místnost byla naplněna svůdnou vůní pražených kávových zrn a opat se rozhodl připravit si drink z bobulí.Po pití to cítil znatelný nárůst síly, který mu umožnil zůstat vzhůru během hodin večerní modlitby. Opat odhalil tento objev ostatním mnichům v klášteře a tyto znalosti dále přenášeli.Káva v arabském světěKáva se postupně stala známou na jihu Arabského poloostrova na území moderního Jemenu. Právě zde se káva poprvé pěstovala pro komerční účely. Díky úzkým obchodním vztahům mezi arabskými zeměmi byla káva známa již v 16. století v Persii, Egyptě, Sýrii a Turecku.Popularita kávy v arabském světě je pravděpodobně proto, že konzumace alkoholu je Koránem zakázána, a káva se stala jakousi náhradou za ni.Istanbulská kavárna, 19. stoletíV Turecku lidé pili kávu nejen doma, ale také v kavárnách, které se široce používaly v mnoha městech na Středním východě. Zde se místní obyvatelé nesetkali tolik, aby pili kávu, ale aby diskutovali o věcech, poslouchali hudbu a hráli šachy. Bylo běžné, že konverzace se stala vzrušující diskusí o politických tématech.Úřady z toho nebyly příliš nadšené. V kavárnách viděli hrozbu, zdroj vzpurných myšlenek. Takže pod záminkou skutečnosti, že káva je stejná omamná látka jako víno, a proto podléhá zákazu, orgány Mekky v roce 1511 uzavřely všechny kavárny ve městě, ale rozhodnutí bylo brzy zrušeno vyšší autoritou - Sultán z Káhiry.Kavárna v Osmanské říšiTato dualita o kávě se projevuje již několik desetiletí. Káva a kavárny nyní a poté spadly pod zákaz, dokud úřady nenajdou kompromisní možnost: povolit použití tohoto nápoje, ale zdanit jej.V některých městech na Středním východě byla káva po mnoho let stále zakázána a například v Osmanské říši bylo považováno za nutné, aby žena měla právo podat žádost o rozvod, pokud jí její manžel neposkytl dostatečný počet dodávka kávy.MonopolPro arabské země se káva postupně stala důležitou vývozní komoditou a udělali vše, co je v jejích silách, aby zabránily jiným zemím v jejím růstu. Před exportem fazolí byly vařeny ve vroucí vodě nebo částečně smaženy, aby nemohly později vyklíčit, a cizincům bylo přísně zakázáno navštívit kávové plantáže. Všechna tato opatření však byla marná.K prvnímu případu pašování kávy došlo v 17. století, kdy poutník Baba Budan dokázal propašovat několik kávových zrn z Mekky do své rodné Indie. Takže ve státě Mizoram v Indii se objevila první kávová plantáž. Do konce 17. století Holanďané přinesli kávu na malabarské pobřeží Indie a poté na ostrov Java (Indonésie). Odtud následně vlnil do dalších zemí jihovýchodní Asie.Káva proniká do EvropyHolandské kolonie se rychle staly hlavními dodavateli kávy do Evropy, kde káva zaznamenala rostoucí popularitu. Tento produkt kromě holandských kolonií pronikl do Evropy a přes Osmanskou říši.Ve Starém světě byl přístup ke kávě negativní. Odpůrci to nazývali „hořkým potomkem Satana“. V Benátkách dosáhly spory mezi příznivci a odpůrci kávy natolik intenzity, že bylo zapotřebí zásahu papeže Klementa VIII. Papežovi se však ten nápoj líbil natolik, že jim dal požehnání.První kavárny se objevily v Evropě v polovině 17. století a rychle se rozšířily do Anglie, Francie, Německa a Nizozemska. Brzy bylo v Londýně asi 300 kaváren. Stejně jako na Středním východě byly kavárny oblíbeným místem setkání, kde se sešli zástupci různých profesí, aby diskutovali o naléhavých záležitostech a problémech. Sjednotili se v zájmových skupinách, debatovali a uzavírali obchody.Diskuse o francouzsko-pruské válce v pařížské kavárněKavárny se staly tak důležitým místem pro výměnu informací a obchodní komunikaci, že některé z nich později vyrostly ve velké společnosti. Známý pojistný trh Lloyd's of London vznikl na základě kavárny Edwarda Lloyda na Tower Street a londýnská burza rostla z kavárny Jonathon's Coffee House.Káva v novém světěNizozemsko přineslo kávu do New Amsterdamu (nyní New York) v polovině 17. století. Káva začala získávat popularitu a kavárny se začaly objevovat v dalších velkých městech - například ve Philadelphii a Bostonu.Až do druhé poloviny 18. století však čaj zůstal oblíbeným nápojem Američanů. Zlom v šíření kultury spotřeby kávy byl v 1773 Boston Tea Party, kdy se kolonie vzbouřila proti dalšímu zvýšení daně za čaj anglickým králem Georgeem. Američané odmítli čaj ve prospěch kávy, která se stala národním nápojem Spojených států.Boston Tea PartyMimochodem, samotná vzpoura, která šla v historii jako bostonská čajová párty, byla plánována také povstalci v kavárně - v Green Dragon v Bostonu. Je také zajímavé, že některé kavárny v New Yorku a londýnské se staly kolébkou velkých korporací. Burza v New Yorku a Bank of New York tak pocházejí z běžných kaváren na ulici, které se dnes nazývají Wall Street.Karibik a Střední AmerikaGabrielle Clejo se stará o kávu na cestě na MartinikPříběh kávy vstupující do Karibiku je jedním z nejromantičtějších na dlouhé kávové cestě po celém světě. V roce 1714 předal starosta Amsterdamu kávu jako dárek francouzskému králi Ludvíkovi XV. Král nařídil zasadit strom ve své botanické zahradě v Paříži. V roce 1723 byl francouzský námořní důstojník Gabriel de Clieuud z Martiniku v Paříži a byl schopen získat kávovník z Královské botanické zahrady. Jeho cílem bylo zasadit strom na Martiniku. Položil jej pod skleněný kryt, aby jej ochránil před mořskou vodou a nepříznivým počasím, a narazil na silnici.Záznamy z deníku důstojníka podrobně uváděly, že kávovníček před dosažením ostrova překonal spoustu problémů. Loď byla ohrožena piráty, upadla do bouře a závistivý kolega de Clieuu se dokonce pokusil zaútočit na samotnou rostlinu a v důsledku útoku se jí podařilo strhnout větvičku ze stromu. Zdálo se však, že nic nemůže zabránit cestě kávy na Martinik. Předpokládá se, že z tohoto jediného stromu dnes pochází 18 milionů kávovníků, které na ostrově rostou. Odtud se káva rozšířila na Jamajku a poté se přestěhovala do Střední Ameriky.Jižní AmerikaHolanďané přinesli kávu do Jižní Ameriky. V roce 1718 se první plantáže objevily v Surinamu a poté v Guyaně.Historie zavádění kávy do Brazílie, která je dnes největším producentem kávy na světě, je také velmi zvědavá.Začátkem 18. století Holanďané dovezli kávu z Javy. Britové dováželi z Indie a Francouzi se chystali začít s kávou ze svých kolonií v Karibiku. Portugalsko si uvědomilo své nevyřízené a hledalo příležitosti k vstupu do hry. Koneckonců, obchod s kávou slíbil velké příjmy státní pokladně.Poručík plk. Francisco de Mello PaletBrazílie byla vybrána jako místo pro budoucí plantáže. Místopředseda portugalského krále v Brazílii Vasco Fernandez Caesar de Meneses poslal plukovníka Francisco de Mello Palet do sousední Guyany, kde Holanďané již pěstovali kávu, s cílem získat za každou cenu zrna nebo rostliny.Říká se, že poručík plukovník nejprve jednoduše požádal guvernéra Guyany, aby sdílel cenné přistání, ale rozhodně odmítl. Poté de Mello Palet využil své kouzlo, aby zapůsobil na guvernérovu manželku a hledal ji. De Mello Palet údajně rezignoval na neúspěch své mise a připravoval se na odchod. Na rozloučenou obdržel od guvernérky manželky velkou kytici, kde našel skrýš dost kávových zrn, aby mohl uvést v brazilském kávovém průmyslu s více miliardami dolarů.ZávěrZbytek je, jak se říká, historie.Do roku 1820 dosáhla světová produkce kávy 90 tisíc tun, přičemž Brazílie představovala 50% tohoto objemu. Široká distribuce kávy po celém světě, stejně jako demontáž monopolního systému, vedla ke zvýšené konkurenci na světovém trhu a nižším cenám. Tyto faktory zase vedly ke skutečnému rozmachu spotřeby kávy, dalšímu zvýšení produkce a rozvoji kanálů pro dodávání kávy spotřebitelům. Zkrátka káva se pro nás stala obvyklým a oblíbeným nápojem.

Věci, které nevíte o turecké kávě

Přestože je turecká káva známá a milovaná celým světem, je pro naši kulturu velmi důležitá a pro turecké obyvatele je nepostradatelná. Protože turečtí lidé spojují tureckou kávu s rozhovory s přáteli, jako ranní potěšení a přestávky během dne. Ačkoli výroba turecké kávy je nyní díky automatickým strojům docela snadná, chuť je opravdu jiná, pokud se vyrábí v měděných nádobách na uhlí. O turecké kávě se toho dá hodně co říct, ale abychom zkrátili dlouhý příběh, chceme mluvit o charakteristikách a neznámých skutečnostech turecké kávy, což z ní dělá velmi speciální kávu. Zde je to, co potřebujete vědět o turecké kávě, jedné z nejdůležitějších chutí naší kultury .Výzkumy o turecké kávě ukazují, že turecká káva se rozšířila z jižní Etiopie do celého světa díky své jedinečné vůni a chuti. Özdemir Pasha, který v roce 1517 působil v Jemenu jako guvernér, tuto kávu ochutnal a přinesl do Istanbulu. Tato zvláštní chuť, která je nyní k dispozici v každé restauraci, byla připravena vařením kávového ovoce, když bylo poprvé nalezeno. Kávová zrna byla později pražena a uzemněna. První kavárna se otevřela v Tahtakale a během krátké doby se rozšířila do celého Istanbulu.Poté bylo v Istanbulu otevřeno mnoho kaváren a káva byla identifikována s příjemnými okamžiky, jako je čtení knih, hraní šachů a konverzace.  Evropané byli zavedeni do kávy přes Turky.Evropané se drželi způsobu přípravy Turků a konzumovali kávu stejně jako Turci. Chuť kávy vychází ze skutečnosti, že kávová zrna jsou čerstvá a jemně mletá a pomalu se vaří v uhelném ohni. Turecká káva je také jedinou odrůdou kávy, která se podává s mletou hmotou na světě.Místo kávy v turecké kultuře je zcela jiné. Dokonce i slovo „snídaně“ znamená něco, co se snědlo před kávou.Turecká káva je taková věc, že ​​na pití je dokonce i zvláštní čas. Obvykle se pije ráno a mezi poledními jídly. Od této doby je odvozeno i slovo snídaně. Turecká káva je jediný typ kávy, který se používá k vidění budoucnosti.Věštění je tedy pro Turky tradicí. Tato tradice přitahovala pozornost celého světa po mnoho let a stále pokračuje. Existuje důvod, proč se káva podává s vodou. Podle pověry, pokud host vypije kávu nejprve, znamená to, že je plný, a pokud pije vodu, znamená to, že má hlad. Skutečným důvodem je však smýt chuť nedávno konzumovaného jídla, aby se plně ochutnala chuť kávy. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení by se voda, která se podává s kávou, měla vypít nejdříve později. Protože existuje důvod pro servírování slané kávy ženicha ...Prvním rysem obřadu pro žádost o dívčí ruku v manželství je servírování slané turecké kávy ženicha. Ačkoli o tom existuje mnoho příběhů, ve skutečnosti by ženy v minulosti sloužily slané kávě pro muže, které se jim nelíbí, a naopak, káva se spoustou cukru těm, které mají rádi. Tak ženichový kandidát zjistí myšlenky dívky. :)Turecká káva je jedinou kávou připravenou bez vypouštění, protože půda klesá ke dnu šálku.A je to velmi zdravé, protože půda není spotřebována. Turecká káva vařená nejstarší metodou vaření na světě zůstává díky své pěně déle teplá. A protože se podává v malých šálcích s tenkými okraji, vychladnutí trvá dlouho.